Úvod do lipidů

rostlinné i živočišné, určené k saponifikaci i k přetučnění
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » ned 17. led 2016, 13:37

LIPIDY - TUKY, OLEJE, MÁSLA A VOSKY

K lipidům vhodným k přípravě přírodní domácí kosmetiky řadíme rostlinné a živočišné tuky (oleje jsou tekuté, másla pevná, za tuky označujeme ty z nich, které jsou pevné při pokojové teplotě v mírném pásu, nicméně tekuté v zemi původu - kokosový tuk, palmový či palmojádrový tuk apod.) a vosky rostlinného i žovočišného původu. Mají společný chemický základ - jedná se o estery vyšších mastných (karboxylových, vyznačují se funkční skupinou -COOH) kyselin a alkoholů.

Pokud je alkohol jednosytný (cetylalkohol, cerylalkohol, myristylalkohol), tzn. že má jednu funkční skupinu -OH, naváže se na něj místo této skupiny jedna mastná kyselina, potom mluvíme o voscích. Pokud je alkohol trojsytný (glycerol), tj. má tři funkční alkoholové skupiny -OH, naváží se na něj při esterifikaci tři mastné kyseliny a vzniknou mastné tuky, oleje a másla.

Rostlinné tuky dostaneme v různé kvalitě:

- RAFINOVANÉ oleje jsou získávané extrakcí za využití vysokých teplot a organických rozpouštědel. Za vysokých teplot však vzniká řada páchnoucích či toxických látek. Tyto látky spolu se zbytky rozpouštědla se musí odstranit tzv. rafinací. Zároveň se však odstraní i všechny látky, vyskytující se v oleji ve stopových množstvích. Nemusí platit, že každý rafinovaný olej je podřadný, rafinace prodlužuje oxidační stabilitu, trvanlivost tuku. Určitě jsou ale všechny oleje získané z méně kvalitních či podřadných surovin (nazralost, hniloba, napadení škůdcem apod.) rafinovány.
- NATIVNÍ oleje jsou protikladem k rafinovaným, jsou ponechány tak, jak byly vylisovány. Obsahují v oleji rozpustné vitaminy, přítomné v původní rostlinné surovině (hlavně vitamin E = tocopheroly), cenné nenasycené mastné kyseliny a další živiny.
- PANENSKÝ olej = lisovaný za studena, tj, bez přidání tepla. To je ovšem označení relativní - samotným lisováním, zmáčknutím vzniká nutně podle charakteru suroviny menší či větší teplo, v konkrétních případech se jedná až o teplotu 170 stupňů Celsia.
- LÉKOPISNÁ KVALITA - odpovídá požadavkům českého, příp. evropského lékopisu pro výrobu léčivých a pomocných látek, pro výrobu a přípravu léčivých přípravků a pro jejich zkoušení a skladování.
- POTRAVINÁŘSKÁ KVALITA - odpovídá potravinářským normám, které jsou často lépe definované, než nároky na kosmetickou surovinu.

To, co na pleti vnímáme jako mastné, jsou dlouhé a dosti nasycené řetězce mastných kyselin, u pevných tuků je to zejména vysoký obsah kyselin palmitové a stearové, u tekutých olejů je typický vysoký obsah kyseliny olejové. Co naopak dělá pocit rychlého vsáknutí, dobrého roztažení po pleti, jsou buď řetězce krátké (kyseliny kaprinová, kaprylová a laurová), nebo naopak dlouhé, ale vícenásobně nenasycené (kyseliny linolová a linolenové). Proto nám nemastný připadá kokosový, ale taky třeba hroznový olej.

Hodně kyseliny olejové a velmi málo kyseliny linolové mají kromě olivového oleje ještě oleje makadamiový, kaméliový, avokádový a marulový. Poněkud více kyseliny linolové mají a tedy o stupínek méně mastné jsou olej mandlový, lískooříškový, meruňkový a analogicky švestkový, třešňový a broskvový, pak rýžový, arganový a sezamový. Naopak velmi vysoký obsah kyseliny linolové a současně nízký obsah kyseliny olejové, a z toho vyplývající velice lehkou, nemastnou konzistencí se vyznačují hroznový olej, olej ze světlice barvířské a slunečnicový (v obou případech ne nové high oleic variety), sojový, makový, vlašskoořechový, pupalkový a olej z pšeničných klíčků.

A pak tu jsou ještě účinné oleje, s vysokým obsahem trojnásobně nenasycených mastných kyselin alfa a gama linolenových. Jedná se jednak o oleje lisované z jadérek bobulí - šípkový, bezový, černorybízový, malinový, brusinkový, rakytníkový, nebo z některých semen - lněný, konopný, brutnákový. Říká se jim taky zasychající, na vzduchu tvrdnou. Používají se výhradně v noční nebo speciální péči, po jejich nanesení nemá být pokožka vystavena slunečnímu záření, dívkujeme je do 10% tukové fáze.
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » ned 17. led 2016, 13:38

MASTNÉ KYSELINY

Mastné kyseliny patří k organickým látkám, které jsou charakteristické délkou uhlíkového řetězce a počtem zdvojených, nenasycených uhlíkových vazeb. Na jednom konci uhlíkového řetězce jsou tři atomy vodíky nahrazeny molekulou kyslíku a funkční skupinou - OH, tuto charakteristiku značíme -COOH. V přírodě se v rostlinných a živočišných tucích vyskytují mastné kyseliny se sudým počtem uhlíků v řetězci, v převážné většině se jedná o osmi- až dvaadvaceti-uhlíkové řetězce. Mastné kyseliny s dlouhými uhlíkovými řetězci zůstávají déle na povrchu kůže, déle trvá, než jsou rozštěpeny a proto také pokožku déle chrání.

Druhou významnou charakteristikou mastných kyselin je jejich ne/nasycenost. Každý atom uhlíku uprostřed řetězce má dvě vazby obsazeny sousedícími atomy uhlíku tohoto řetězce, na zbývajících dvou vazbách jsou navázány po atomu vodíku. To platí v případě nasycených mastných kyselin. Pokud některým z atomů uhlíku uprostřed řetězce navázaný atom vodíku chybí, posílí vazbu se sousedním, stejně postiženým uhlíkem, molekula mastné kyseliny se tím prostorově jednou, dvakrát nebo i třikrát „zlomí“, a chová se na pkožce z tohoto důvodu jinak, než mastná kyselina nasycená. Do vhodného záhybu se lépe schová molekula účinné látky a společně proniknou hlouběji do pokožky (funguje jako „enhancer“). Ovšem má to i druhou stránku - nenasycené mastné kyseliny jsou náchylnější k oxidaci, což vede k rychlejšímu žluknutí, zkažení tuku. Počet nenasycených vazeb se společně s délkou řetězce značí zkráceným zápisem takto: C 12:1 = dvanáctiuhlíkový řetězec mastné kyseliny s jednou nenasycenou vazbou.

Nasycené mastné kyseliny:
- kaprylová (C 8:0) a kaprinová (C 10:0) - bývají izolovány a jsou k dostání jako tzv. „neutrální“ nebo „MCT“ olej
- laurinová (C 12:0) - působí antimikrobně a antimykoticky, na pleti se rychle štěpí, dobře roztírá a rychle vsakuje do kůže - nacházíme ji nejvíce v kokosovém tuku a v tuku palmy babassu
- palmitová (C 16:0) - ve stratu corneu, nejsvrchnější vrstvě pokožky, je nejčetnější mastnou kyselinou, s věkem jí ubývá, na pleti nanesená vytváří lehký film napomáhající zamezení nadměrnému odpařování vody, může však působit na zvýšený vznik komedomů
- stearová (C 18:0) - ve stratu corneu zastoupená asi 10 %, nachází se také v mazových žlázách, její funkce je ochranná, rozprostře se přes povrch pokožky, chrání před vnějšími vlivy - bambucké a kakaové máslo a máslo cupuacu

Mononenasycené mastné kyseliny:
- palmitolejinová (C 16:1) - v lipidní bariéře pokožky má zastoupení asi 4 %, je dobře snášená, pro pleť fyziologicky hodnotná - nacházíme ji v rakytníkovém oleji, v oleji avellana a v makadamovém a v avokádovém oleji
- olejová (C 18:1) - dobře se roztírá, zanechává vláčný pocit a hydratovanou pleť, proniká dobře a hluboko, nicméně pomalu - oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové se proto používají jako enhancer a jako masážní oleje
- gadoleinová (C 20:1) - ve významné míře pouze v jojobovém oleji


Vícenásobně nenasycené mastné kyseliny:
- linolová (C 18:2) - vyhlazuje pleť, na pleti se chemicky váže na ceramidy, jež jsou součástí kožní ochranné lipidní bariéry, společně pronikají mezi lipidní membrány, posilují je a snižují také ztrátu vody, rychle se vsakují do pleti a zlepšují obraz pleti se sklonem ke komedomům - konopný olej, olej z hroznových jader, pupalkový olej
- alfa-linolenová (C 18:3) - esenciální mastná kyselina (tj. tělo si ji neumí samo tvořit), působí protizánětlivě, podporuje regeneraci pleti a beněčnou tvorbu, aktivuje buněčnou látkovou výměnu - ve zvýšené míře nacházíme v šípkovém oleji, oleji Sacha Inchi, v konopném a v rakytníkovém oleji
- gama-linolenová (C 18:3) - je předstupněm dalších esenciálních substancí vyskytujících se v lidském těle - prostaglandinů - zásadních pro boj se zánětlivými procesy, na pleti působí regeneračně, protizánětlivě a klidní podráždění, jako součást buněčných obalů zvyšuje jejich propustnost - nacházíme ji v brutnákovém a pupalkovém oleji a v oleji z jader černého rybízu
- punicinová (C 18:3) - v granátovém jablku

SAPONIFIKOVANÉ MASTNÉ KYSELINY

Na rozdíl od přípravy kosmetiky, ve které se vyskytují mastné kyseliny v původní podobě (v převážné míře vázané v triglyceridech), během přípravy přírodního mýdla, tzv. saponifikace, dochází k rozvázání vazby mezi mastnými kyselinami a glycerinem a navázání volných mastných kyselin na ionty sodíku, příp. draslíku. Sodné a draselné soli mastných kyselin nazýváme obecně mýdlem.

Stejně jako pokožka odlišně reaguje na odlišné mastné kyseliny v přípravcích kosmetických, reaguje odlišně i na sodné a draselné soli odlišných mastných kyselin, obecně mýdla vyrobená z různých tuků. Kromě toho však tyto sodné a draselné soli jednotlivých mastných kyselin dávají mýdlu jako produktu různé fyzikální vlastnosti, od pevnosti a rychlosti odmývání, přes množství a velikost pěnových bublin.
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » ned 17. led 2016, 13:38

PŘÍPRAVA MÝDLOVÉHO RECEPTU

PRAVIDLO 50/50

Základní zásadou kombinování rostlinných tuků je používání polovičního množství (v pokojové teplotě) pevných tuků, polovičního množství tuků tekutých. Na první pohled se může zdát, že se toto pravidlo týká pouze mýdel pevných a že jeho smyslem je docílit pevného kostkového mýdla, smysl tohoto pravidla je však hlubší. Pevné rostlinné tuky se vyznačují vysokým obsahem stabilních, nasycených mastných kyselin nepodléhajících rychlé oxidaci, jejich vysoký podíl v celkovém množství tuků tak zajišťuje stabilní, nežluknoucí mýdlo. Tuto charakteristiku tuků vyčteme z tzv. jodového čísla a při plánování receptu hledíme na to, aby vážený průměr jodových čísel použitých tuků nepřesáhl hodnotu jodového čísla olivového oleje (tj. 84).

PĚNIVÉ TUKY

Za pěnivé označujeme tyto rostlinné tuky: kokosový, palmojádrový a babassu, přičemž největší bubliny, nicméně na příliš stabilní pěnu, tvoří kokosový tuk, babassu tvoří bubliny nejmenší, ovšem pěna je velice hebká a stabilní, palmojádorvý tuk je někde uprostřed. Pěnivé tuky v celkovém mnnožství tuků obvykle zaujímají cca. 20 - 30% a málokdy přesahují 40%, protože zejména nejlevnější z nich, kokosový tuk, bývá v mýdle někdy vnímán jako vysušující.

Pěnivost mýdla podporuje ricínový olej, který se za tímto účelem dávkuje nejčastěji 3 - 5% celkového množství tuků. Do pevných mýdel bývají přidávány další přísady zlepšující pěnivé vlastnosti (např. mastek), které však do mýdlové pasty není možné zapracovat. Tekuté mýdlo (draselné soli mastných kyselin) je již samo ze své podstaty o něco pěnivější, než mýdlo pevné (sodné soli mastných kyselin), lepší pěnivosti dosáhneme v tvrdé vodě také použitím kyseliny citrónové - vzniklý citrát draselný pomáhá blokovat volné vápenaté a hořečnaté ionty zodpovědné za horší mycí vlastnosti mýdel v tvrdé vodě.

SPECIAL EFFECTS

kyselina citrónová: používáme pokud bude mýdlo používáno v tvrdé vodě, zejména, pokud se jedná o mýdlo na mytí vlasů, koncentrace obvykle 3 - 5%. Kyselina citrónová se rozpouští v tekutině ještě před přidáním hydroxidu, reeaguje s hydroxidem a tvoří citrát sodný (resp. draselný) - její množství proto musíme zohlednit také při výpočtu potřebného množství hydroxidu (1 gr. kyseliny citrónové potřebuje k reakci 0,801 gr. KOH či 0,571 gr. NaOH)

ricínový olej: zvyšuje pěnivost, koncentrace obvykle do 5%

cukr: zpevňuje pěnu, koncentrace cca. 1 - 2 PL na 1 kg celkového množství tuků

PŘETUČNĚNÍ (super fat, überfettung)

Pevná mýdla bývají přetučněna 5 - 10% olejů, tekutá mýdla příliš nepřetučňujeme, při ředění s vodou by se nezreagovaný olej usadil na hladině. Při výpočtu pracujeme s 1 - 3% přetučněním.
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » ned 17. led 2016, 13:38

TADY SI DRŽÍM MÍSTO PRO DALŠÍ KUS TEORIE
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » ned 17. led 2016, 13:44

TADY SI DRŽÍM MÍSTO PRO DALŠÍ KUS TEORIE
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
martinkaa
Příspěvky: 29
Registrován: pát 18. bře 2016, 13:54

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod martinkaa » čtv 24. bře 2016, 22:38

AHoj Ame :c020: , o mydielkách som prečítala už veľa, pár som aj vytvorila, ale mám trošku chaos, že akú oleje dávať do procesu saponifikácie...rafinované, alebo za studena lisované nerafinované? Veľa som čítala na nete, že do mydielok sú vhodné radšej rafinované, ale čítala som tvoj príspevok o lipidoch a píšeš, že saponifikácia nemusí všetko zničiť z nerafinovaných olejov.... tak teraz neviem.... Špeciálne v prípade olivového oleja je dokonca trieda pomace lepšia pre výrobu mydla než panenský - výsledné mydlo má lepšie kozmetické vlastnosti. Tuk ako základná surovina v mydle reaguje priamo so silným roztokom NaOH a všelijaké citlivé zložky, obsiahnuté v malých množstvách v panenskom oleji sa často tou reakciou aj tak zničia.
Fajnovosti sa do mydla potom pridávajú v stope v menšom množstve, keď už je väčšina NaOH zreagovaná a pH je nižšie.
Ja osobne používam rafinované na saponifikáciu a nerafinované dávam do stopy spolu so silicami a inými prísadami... ale rada by som vedela aj tvoj názor... ďakujem :a010:
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » pát 25. bře 2016, 21:28

o přidávání tuků do stopy píšu tadyhle:
http://domacikosmetika.passhaus.at/doku ... ot_process

a tady popisuju ten proces saponifikace podrobněji:
http://domacikosmetika.passhaus.at/doku ... ponifikace

Mýdlo zůstává na pokožce tak krátkou dobu, že skutečně výživné látky pokožka nestihne využít. Výjimkou mohou být mýdla vlasová a pleťová, která jsou jednak ve styku s pokožkou po delší dobu, jednak se používají na zvlášť citlivých místech.
V zásadě do mýdel dávám tuky rafinované, s výjimkou výše uvedených a teď mi ještě dochází, i mýdel dětských. Taky když chci mít subjektivní pocit luxusu, ať už pro mě, nebo pro toho, komu je mýdlo věnováno (ráda se účastním mýdlařských her na seifentreff.de, to potom mýdlo plánuji na míru konkrétní osoby).
martinkaa píše:Špeciálne v prípade olivového oleja je dokonca trieda pomace lepšia pre výrobu mydla než panenský - výsledné mydlo má lepšie kozmetické vlastnosti.

to bych se skoro hádala, leží mi tu stále ještě 19 čistě olivových mýdel (dělaly jsme na ruehrkueche.de srovnávací test 6 různých olivových olejů, nativních, rafinovaných i pomace a vybraných přísad) a užitné vlastnosti jednotlivých kousků se zdaleka neštěpí na linii nativní vs. rafinovaný :c030:
martinkaa píše:Tuk ako základná surovina v mydle reaguje priamo so silným roztokom NaOH a všelijaké citlivé zložky, obsiahnuté v malých množstvách v panenskom oleji sa často tou reakciou aj tak zničia.

nesaponifikovatelné složky olejů se jmenují od toho, že s louhem nereagují nijak, patří do toho phytosteroly, tocopheroly (vitamín E), ale i barviva (karotin i chlorofyl, blednou až časem při skladování na denním světle), s louhem nereagují ani choliny (lecithin).
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach
martinkaa
Příspěvky: 29
Registrován: pát 18. bře 2016, 13:54

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod martinkaa » úte 29. bře 2016, 11:40

ĎAKUJEM ZA OBJASNENIE :c021:
martinkaa
Příspěvky: 29
Registrován: pát 18. bře 2016, 13:54

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod martinkaa » úte 29. bře 2016, 12:12

Takže ak chcem v mojom mydielku neprešlo všetko saponifikáciou, tak musím vyrobiť mydielko metódou za tepla.... ale keďže mydlo sa dlho neudrží na koži, nakoľko sa hneď opláchne, tak metóda za tepla sa mi veľmi neoplatí... iba že by som presedlala na tento postup pre svoj dobrý pocit :a040:
Uživatelský avatar
Ame
Příspěvky: 716
Registrován: úte 12. led 2016, 21:31
Kontaktovat uživatele:

Re: Úvod do lipidů

Příspěvekod Ame » úte 29. bře 2016, 14:09

martinkaa píše:Takže ak chcem v mojom mydielku neprešlo všetko saponifikáciou, tak musím vyrobiť mydielko metódou za tepla.... ale keďže mydlo sa dlho neudrží na koži, nakoľko sa hneď opláchne, tak metóda za tepla sa mi veľmi neoplatí... iba že by som presedlala na tento postup pre svoj dobrý pocit :a040:

přresně, kvůli mýdlu na ruce bych se s tím nebabrala :c020:
"Pošetilí hlouposti říkají, rozumní je dělají." Marie von Ebner-Eschenbach

Zpět na “Tuky”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host